Pokračujeme v našem seriálu o fasciích, jejich funkcích a způsobu ovlivňování.
Fascie a membrány reagují na trvalý nebo opakující se tlak postupným procesem přizpůsobení. Projevuje se změnou orientace vláken, tvorbou svazků vláken a změnou poměru jednotlivých složek pojivové tkáně . Dýchání je takovou formou pohybu, který má parametry stálé opakující se síly v našem těle. Za touto silou se skrývá aktivita bránice, která je řízená frénickým nervem. Kontrakcí bránice a pozdvihnutím žeber šikmými krčními svaly (scalenus) a mezižeberními svaly se prostor v hrudní dutině zvětšuje. Toto zvětšení prostoru se šíří rovnoměrně skrze celé torzo a způsobuje vnější změnu formy. Během nadechování působí síla svalů proti elastickým silám fascií a membrán, zatímco během vydechování má síla svalů jen minimální vliv. Vydechování je tzv. pasivní způsob dýchání. Je způsoben rozdílným tlakem uvnitř břišní dutiny a tlakem v dutině hrudní a dále pak tzv. resetující elastickou silou fascií a membrán hrudního koše v kombinaci s pružností konstrukce žebra. Jedinými dalšími aktivními komponentami jsou mezižeberní svaly a šikmé svaly hrudní. Jen v případě extremního nuceného výdechu jsou zapojovány i svaly břišní. Vedle zjevného zvětšení objemu hrudníku dochází též k pohybu orgánů (srdce, játra, žaludek, ledviny). Pokud vezmeme do úvahy přetlak v břišní dutině, celý hrudní koš spočívá na bránici jako by byl na trampolíně, která je vyboulená vzhůru (směrem k hlavě).
Pokud něco brání v pohybu bránice, přirozený přetlak v oblasti břišní dutiny je nerovnoměrně přenášen směrem k dutině hrudní a nevyhnutelně se projeví kompenzací v oblasti hrudníku a ramenního pletence. Změny se projeví v mnohých fasciích hrudního systému, ve spojích obratlů a spojích žeber s obratli. Hrudní dutina má sama o sobě jen malou možnost kompenzovat díky své relativně tuhé konstrukci. Neustálá přítomnost dýchacího pohybu pak vede k lokálnímu zkrácení v systému fascií. A protože se jedná o propojený systém fascií, změny se mohou projevit ve vzdálených oblastech těla. Tento proces může trvat týdny a měsíce od zřejmé příčiny (úraz, operace). Změny se často projevují v oblastech přechodu vnitřních dutin (břišní dutina – hrudní dutina, hrudní dutina-oblast krku) . Pokud se změný projeví na fasciích v těchto oblastech, může dojít k rozhození celých sekcí těla (relativnímu vájemnému posunutí). Pokud jsou důvodem omezení pohybu orgány níže bránice (žaludek, játra) dochází i k omezení pohybu bránice. Výsledkem je videtelná změna vnější i vnitřní formy přilehlé hrudní stěny. Podobný proces může probíhat v oblasti horní části hrudní dutiny a oblasti krku.
Literatura: Petr Schwind, Fascia and membrane technique
